Fakturace ve skupině

Jak nastavit výkupní cenu pro výrobce a cenu pro odběratele

EDC cenu sdílené elektřiny neurčuje, je věcí dohody ve skupině. Tento návod ukazuje, mezi jakými hranicemi se cena pohybuje, jak ji rozdělit mezi výrobce, odběratele a provoz skupiny a jak ji vést tak, aby se dala kdykoli zpětně doložit.

Proč jsou ceny dvě

Ve skupině, kde vyúčtování běží přes správce, existují dvě ceny za kWh sdílené elektřiny:

  • Cena pro odběratele: kolik odběratel zaplatí skupině za každou nasdílenou kWh.
  • Výkupní cena pro výrobce: kolik skupina zaplatí výrobci za každou kWh, kterou do sdílení dodal.

Rozdíl mezi nimi zůstává skupině. V rodinné skupině bývá nulový, obě ceny jsou stejné. Ve spolku nebo družstvu z něj skupina platí účet, software, účetní a odměnu správci. Pokud vyúčtování běží přímo mezi výrobcem a odběratelem, je cena jen jedna, ale úvahy níže platí stejně.

Mezi čím se cena pohybuje

Sdílení je výhodné pro obě strany, pokud cena leží mezi dvěma hranicemi: minimem, které přijme výrobce, a maximem, které se vyplatí odběrateli.

Dolní hranice: výkupní cena přetoků

Výrobce má vždy alternativu: přetoky prodat svému obchodníkovi. Obchodníci platí za přetoky cenu odvozenou od spotového trhu, u menších výroben často jen zlomek koruny až něco přes korunu za kWh, a v poledních hodinách slunečných dnů i méně. Cena ve skupině musí být pro výrobce vyšší než to, co by dostal od obchodníka, jinak nemá důvod sdílet.

Horní hranice: obchodní cena elektřiny odběratele

Odběratel má také alternativu: koupit elektřinu od svého obchodníka. Sdílená elektřina mu nahrazuje jen obchodní cenu elektřiny, tedy neregulovanou část faktury. Regulované platby (distribuce, systémové služby, poplatky za OZE) platí za každou kWh dál, bez ohledu na sdílení. Cena ve skupině tedy musí být nižší než obchodní cena elektřiny bez DPH v tarifu odběratele, jinak mu sdílení nic nepřinese.

Pozor na dva detaily. Odběratelé ve skupině mohou mít různé obchodníky a různé tarify, takže horní hranice není pro všechny stejná, počítejte s nejnižší z nich. A obchodní cena na faktuře bývá s DPH, pro porovnání s cenou sdílení ji přepočítejte na cenu bez DPH, pokud ceny ve skupině vedete bez DPH.

Prostor pro cenu sdílení je mezi výkupní cenou přetoků u obchodníka a obchodní cenou elektřiny bez DPH u odběratele. Čím blíže je cena dolní hranici, tím větší úsporu má odběratel. Čím blíže horní hranici, tím více získá výrobce.

Jak rozdělit úsporu mezi výrobce, odběratele a skupinu

Rozdíl mezi horní a dolní hranicí tvoří prostor pro úsporu a provozní náklady skupiny u každé kWh. O jeho rozdělení se skupina dohodne. Pomoci mohou tato pravidla:

  1. Výrobce potřebuje znatelně víc než od obchodníka. Investoval do výrobny a nese riziko, že se vyrobené kWh nenasdílí. Pokud dostane jen o pár haléřů víc, než by dostal za přetoky, při první komplikaci ze skupiny odejde.
  2. Odběratel potřebuje úsporu, kterou uvidí na faktuře. Pár procent nikoho nepřesvědčí k podepsání souhlasu se sdílením a hlídání plateb. Úspora kolem čtvrtiny až třetiny obchodní ceny už ano.
  3. Skupina potřebuje pokrýt náklady, ne vydělávat. Rozdíl mezi cenami počítejte z reálného rozpočtu: poplatky za účet, software, odměna správci, rezerva na neplatiče. U spolku nebo společenství je navíc dobré rozdíl veřejně zdůvodnit členům.
  4. Jednoduchost vítězí. Jedna cena pro odběratele, jedna pro výrobce, zaokrouhlené na desetihaléře. Složité vzorce podle hodiny nebo ročního období vyžadují data, která z EDC po měsíci nedostanete v použitelné podobě.

Příklad výpočtu

Následující čísla jsou pouze ilustrační. Při výpočtu použijte údaje z vlastních faktur.

  • Výkupní cena přetoků u obchodníka výrobce: 1,00 Kč/kWh.
  • Obchodní cena elektřiny u odběratele s nejlevnějším tarifem ve skupině: 3,00 Kč/kWh bez DPH.
  • Prostor pro sdílení: 2,00 Kč/kWh.

Skupina se dohodne takto: výrobce dostane 1,80 Kč/kWh (o 0,80 Kč víc než od obchodníka), odběratel zaplatí 2,10 Kč/kWh (o 0,90 Kč méně než obchodní cena, úspora 30 %) a skupině zůstane 0,30 Kč/kWh na provoz. Při 2 000 nasdílených kWh měsíčně je to 600 Kč na účet, software a odměnu správci.

Když obchodník výrobci zvedne výkup přetoků na 1,50 Kč, nebo když odběratelům klesne obchodní cena elektřiny na 2,50 Kč, prostor se zúží a ceny je třeba přenastavit. Proto má smysl ceny jednou ročně, typicky při změně ceníků obchodníků, projít znovu.

Výchozí a individuální cena

Nejprve stanovte výchozí cenu pro všechny odběratele a výchozí výkupní cenu pro všechny výrobce. Individuální cenu nastavte jen tehdy, když k ní má konkrétní účastník důvod. Typické příklady:

  • Výrobna financovaná úvěrem, kde majitel potřebuje vyšší výkup, aby splátky vycházely, a skupina to uzná.
  • Odběratel s výrazně dražším tarifem, u kterého by výchozí cena dávala jen malou úsporu, a naopak odběratel s velmi levným tarifem, kde by výchozí cena byla nad jeho obchodní cenou elektřiny.
  • Obec nebo spolek jako odběratel, kterému skupina dává symbolickou cenu v rámci svého účelu.

Individuální cenu nepište přepsáním výchozí ceny. Vedete ji zvlášť u konkrétního účastníka, aby bylo i za rok jasné, komu a proč platila jiná částka.

Platnost od data a změny cen

U každé ceny určete datum začátku její platnosti. Vyúčtovává se vždy celý uzavřený měsíc, proto se použije cena platná v daném měsíci, nikoli cena platná v den vystavení dokladu. Například pokud skupina zdraží od 1. dubna, březnové doklady vystavené 14. dubna se stále počítají podle březnové ceny.

Změny cen dělejte vždy od prvního dne měsíce. Změna uprostřed měsíce by vyžadovala rozdělit kWh z EDC na dvě období, což z měsíčních dat bez práce s 15minutovými intervaly nejde. Starou cenu nemažte, jen jí skončí platnost nastavením nové. Historie cen je součástí archivu dokladů.

Novou cenu oznamte členům předem, ideálně s měsíčním předstihem a s odůvodněním (změna výkupu u obchodníka, změna nákladů skupiny). U spolku nebo společenství rozhoduje o ceně orgán podle stanov, zapište to do zápisu.

DPH a zaokrouhlení

Pokud je skupina (správce) plátcem DPH, faktury odběratelům obsahují DPH a výplaty plátcům DPH také. Domluvte se hned na začátku, zda ceník vedete bez DPH (obvyklé u plátce) nebo s DPH, a nikdy obojí nemíchejte. Neplátce vede ceny konečné a na doklad uvede, že není plátcem DPH. Daňové dopady pro konkrétní skupinu ověřte s účetním, zejména u spolků a společenství.

Ceny zaokrouhlete na desetihaléře nebo haléře a částky dokladů počítejte jako kWh na tři desetinná místa krát cena, zaokrouhleno až ve výsledku. Stejný postup použijte u faktur i výplat, jinak se vám součty za skupinu rozejdou o haléře.

Co zapsat do dohody o sdílení

  • Výchozí cenu pro odběratele a výchozí výkupní cenu pro výrobce, obě s datem platnosti a s uvedením, zda jsou bez DPH nebo s DPH.
  • Seznam individuálních cen s důvodem.
  • Kdo a jak rozhoduje o změně ceny a s jakým předstihem se oznamuje.
  • Na co skupina používá rozdíl cen.
  • Splatnost faktur a pravidlo, kdy se vyplácí výrobcům (hned, nebo po inkasu od odběratelů).

Nastavení cen ve Fakturaci EDC

V aplikaci Fakturace EDC vedete přesně tento model. V seznamu odběratelů ikona $ otevře ceník s cenou pro odběratele, v seznamu výrobců stejná ikona otevře výkupní ceny. Každý řádek ceníku má datum platnosti od a sazbu v Kč za kWh. Výchozí cena platí pro všechny, individuální cenu nastavíte výběrem konkrétního účastníka v ceníku nebo ikonou $ přímo v jeho řádku. Při vyúčtování měsíce aplikace sama dohledá cenu platnou pro fakturovaný měsíc a každý doklad nese kWh, cenu i částku, takže historie je dohledatelná bez tabulek.

Pokud pro fakturovaný měsíc cena chybí, doklad vznikne s nulovou částkou a aplikace to vypíše v logu. Proto nastavte ceny s platností nejpozději od prvního dne prvního fakturovaného měsíce.

Ceník s platností od data, bez tabulek

Registrace trvá minutu, stačí přihlašovací údaje k portálu EDC. První tři měsíce jsou zdarma, bez platební karty.

Registrovat se zdarma